Anorektický fotky pro anorektický holky: LÍBÍ SE VÁM TO? ( varování: nahá realita)

Čtvrtek v 19:30 | Tinushe |  ŽENY DNEŠNÍ DOBY
Změnila jsem názor na téma týdne a přiřadím k němu jiný článek.
Je o tom, o čem hovoří název článku. Víc k němu netřeba říkat.
Výsledné ukázky nežracího fanatizmu aneb KRÁSOU TĚLA KE ZDRAVÍ. Bylo by dobře, kdyby se nad tím nějaká budoucí pro-ana nadšenkyně zamyslela.
Ano, ty ženy, které se fotily a byly natáčeny, jsou nahé. Kdyby s tím byly nějaké potíže, zakostkuju to.
Jde o tři ženy.
Dvě byly foceny spolu, natíraly se olejem a druhá pozovala gymn. pozy v jakémsi wellnesu.
Dobrou chuť.

Zády začínáme.











Blond žena se sama asi hodně líbí - neustále si přejížděla po těch kostech.





Všimněte toho sexy zadečku.



Sexy poza lákavá především pro muže....nebo ne?

Během točení a focení panovala pohodová atmosféra a žena měla sílu se smát. Mně osobně se chce plakat.








a zády zase končíme.


a poselství? ....VYSERTE SE NA TO.
 

Můj zdravotní fanatismus - sleduju se, ale hypochondr nejsem!

17. ledna 2017 v 13:27 | Tinushe |  TAK NĚJAK JÁ
Dnešní téma sedí. Je milion verzí, co k němu psát. Mě taky napadají asi .....asi tři.
Ale napíšu tu, která se mi vybavila jako první.
DOCHTOŘI. LÉKAŘI. NEMOCNICE. PERSONÁL. POSTELE. ŠPATNÁ STRAVA. BÍLÝ PLÁŠTĚ A CHEMICKEJ SMRAD. DĚSOVÝ NÁSTROJE A BOLEST DUŠEVNÍ I TĚLESNÁ. ODLOUČENÍ OD RODINY, STRES PŘED VÝSLEDKY, NEPŘÍJEMNÁ VYŠETŘENÍ.

Nenávidím to.,...asi jako každej.
Jenže když je potíž fakt brutální, odhodím nkolikaletou prokrastinaci, vylezu z koutku, kde se krčím před svou bolestí a jdu teda do tý ordinace.
Jenže vono je to už jinak, než když jsem před lety bývala u dětské, kde se zařídilo všechno v jednom.

Teď musím k obvoďákouc, aby mě milostivě někam poslala. Jenže ona dělá drahoty.
na endokrino? Proč? ...bolest hrtanu? Ne, jděte si na ORL, to nebude štítná.

ORL.
Nepříjemně na ohryzku, zvětšený uzliny, mandle, stažení hltanu...? Hmmm.. CHVÍLE KOUKÁNÍ A KUKÁNÍ A EEEE... hlasivky tvrdý, nepoddajný, ztuhlý, jinak nic... jste suchá, polykejte olej. (...no, napadly mě jiný věci k polykání žejo. Ještě že měla tu trubku z mýho krku už venku, jinak by mě při tom výtlemu probodla).
Takže to nic není...?
Možná bych měla být ujištěná ak klidná, ale nejsem.
Ptám se na ten ohryzek. Ok, tak pošleme na jakýsi cosi.

Jsem na jakýmsi cosi. Fronta, starý lidi, matky s kočáry a vřeštícíma děckama, puberťáci. Sestry volají lidi do ordinace ječivým hlasem. Ale jeden (JEDEN !!) doktor tam je milej, a toho zrovna vyfásnu já.
Říká mi, že to nic není.
Jemu věřím.

Vracím se na ORL a poté k obvoďačce. Hledám rady na bylinný léčení sama.
Zjišťuju ale, že bolavý uzliny a celý okolí krku může být zánět středního ucha. Měla bych mít teplotu, točení hlavy a šílený píchání v uchu. To nemám, je jen jakoby zalehlý, ale... CO KDYŽ TEN ZÁNĚT STEJNĚ MÁM?!
Čtu dál.
Neléčení může znamenat prasknutí bubínku a je nutno ho jít píchnout. Bolí to. Všichni při tom řvou a vrací se to. Vím jak bolí, když si zajedu uchošťárem příliš daleko. A mám si tam, nechat zajet JEHLU ?!!!!
.... nikam nejdu. Zkusím česnek.

Na tom ORL jsem se opět ptala na ten neprůchodnej nos - nic. VŠE JE OK.
Tak si do nosu, kterej se rozhodl, že prostě přestane plnit svou funkci, stříkám luxusní zahraniční sprej z lázní a čekám, až to pomůže.
Když mi ta silná kafrová silice stejká krkem, pálí mě nejen v nose, ale i tom krku. Mám ho díky přítomnosti slané vody ještě susší, škrábe mě, mám pocit, že se mi krku uzavřel a já nedýchám. To podpoří i fakt, že díky sevřenýmu nosu též nedýchám.
Podívám se do krku, kde mám jednu mandli o dost větší.
Ježíš, to si toho nevšimli ?! ...pokud nemám angínu, není na ní hnis ani nějaký chyby, určitě je něco uvnitř... určitě MÁM NÁDOR.
Cítím ho. Píchá mě a to střídavě v každé mandli. Mám teda vlastně DVA NÁDORY.

Vyděsí mě to tak, že mi vypadne tužka, s níž si zaškrtávám vtipný hlody v knížce z knihovny, z ruky do postele. Vztyčím se a píchnu se o ni, jak si rychle sahám na srdce, který mě chvíli buší bolestivě do žeber a poté bít přestane. NECÍTÍM HO.
Pulz na ruce nemám. Na krku a na břiše jo, ale na hrudníku ne. Měním polohy lehu, sedu, stoje. Necítím bití srdce ani na zádech, ani na boku. Moje srdce asi zmizelo nebo zamrzlo.
Možná cítím i studenost rozlívající se mi hrudníkem.
MOJE SRDCE PŘESTALO BÍT.

V tom zběsilým měnění poloh se přidal další problém.
Zabublalo mi v noze, asi mám trombozu, a proto mi nefunguje to srdce, protože mi ho urvanej kus tepny ucpal a proto mám sevřenej krk, protože při srdečním selhání se udusíte.
Zeslábly mi ruce i nohy, ty už taky nemám. Brním celá.
Nemám ani sílu sáhnout po mobilu a napsat těm v obyváku, aby za mnou přišli a něco dělali.

Čekám, až to přijde, jenže nic nepřichází. Vymrštím se a ...no, nebo spíš skulím se z postele a začnu si rvát do pusy Anticol ve snaze zledovatět si krk. To by mi ho mělo uvolnit, začnu dýchat a srdce se zase rozběhne a ucpaná céva se zase uvolní. Cucám, až mi praští panty a studí mě dásno.

Srdce se s bodnutím rozběhlo. Zase tepe a to tak, že mi tromboza v noze cuká a píchá o to víc, ale už vím, že cuká proto, že krev zase proudí. Určitě se mnou valí jako davy do obchodu, když jsou povánoční slevy.

To byl jeden souhrnej zážitek toho, co všechno mám a co všechno mi je. Ono je toho totiž víc a všechno souvisí se vším.

Že proč zrovna cévní tromboza? ... protože jsem si VYKLOUBILA PRAVÉ KOLENO a měla otoky té nohy až po palec. ( na noze jasněže.. ne po palce na ruce).
To se mi určitě tam něco skříplo, i když cévař řekl, že ne. Já mám ale otoky tak trochu pořád, protože mi to koleno pořád křupe a tak je tam sevřený určitě něco, co není na RTG vidět. Proto jsem si přečetla, že brnění v nohách bývá blbá céva nebo žíla a proto vím, že ji mám, protože mě tuhle při čtení vleže bublalo v hrudi někde pod klíční kostí.
Ne chvění nervu, jak mě všichni ujišťovali. BUBLALO TO. Asi pět vteřin. Čekala jsem, kdy se ucpu na tom hrudníku, ale nestalo se nic, tak jsem četla dál a vzala si zase nejsilnější Anticol.
Hned mi to uvolnil a osvěžil.

Takže mám dny vyplněné všelijakým bubláním, šimráním, ucpaninama, sevřením a nulovou činností některého z orgánů.
Jinak jsem prý ale v pořádku.
Tedy tělesně.

Na mentální stav jsem se nikdy "odborníků" neptala. Okolí ale říká, že tam bude něco v nepořádku. Snaží se mě zabavit uklízením a povinnostmi. Že je tím sledováním se a měřením tepu prostě seru no.

Já ale nemůžu zametat ! Mám s tím spojenou hrůznou příhodu.
Když jsem smetala hromádku bordela, zmáčklo se mi břicho tak, že mě zabolelo v podbřišku...možná mi praskl vaječník, i když to už nebolí a nekrvácím.... co myslíte?


"Jasně lásko, můžeš, beru prášky" aneb o vypočítavých otěhotněních a mužích o právu se tohoto břímě zbavit - anketa

14. ledna 2017 v 1:08 | Tinushe |  ŽENY DNEŠNÍ DOBY
ANKETA JE DOLE U KOMENTŮ

Ahoj milunkové.
Poctili jste můj blog nečekaně vysokým počtem návštěv a komentářů, čemuž moc děkuju, a to i těm útočným. Cítím se jako celebrita, neboť kdo není propíranej, jako by nebyl. No ale nepíšu to s cílem vytáčet někoho jen pro návštěvnost ..... od toho je tu přece Krásná Anice :)
(teď koukám, že jsem na úvodce jako výběr, wau, díky moc, to jsem nečekala, pak už chápu tu nenávistnou palbu ♥)


Tohle o čem budu psát, možná zase někoho šokuje, ale my si myslíme, že to není až takovej problém...naopak by to moc případů vyřešilo.

Četla jsem totiž nejčkom komenty u článku o těhotné 15ctce. Napadlo mě to prostě napsat. Víte, ono se tam řešilo jen jedno: ONA. Pak trošku její rodiče....ale nějak tak se opominul ten táta, ten kluk.
Jako dobrovolně bezdětná se stýkám už jen z 90% bezdětných a stejně smýšlejících lidí. Většina kamarádek nebo spolužaček - do toho počítám i kluky a chlapy - mají rodiny.
Tím pádem mají v palici i hubě vše okolo rodiny:
DĚCKA.
PŮJČKY.
VAŘENÍ.
PLÍNY.
ZLÁMANÝ PASTELKY.
ŠKOLA.
ŠKOLKA.
ZVRACENÍ.
JAK USPÁVAT-CELONOČNÍM NOŠENÍM?
BEZ DUDLÍKU, NEBO S NÍM?
MÁ JEZDIT MOTOKROS, NEBO SPÍŠ DĚLAT DO HIPHOPU?
MÁM JI NECHAT, ABY SI RÁNO PŘED CESTOU DO ŠKOLKY OBLÍKALA SAMA, CO CHCE?
CO S DLUHY?
CO S ROZVODEM?

Nejsem Keryna Bredšouc, abych pořád někde popíjela Menhetny a Kosmopolitany a kecala o Božským .... ale mě prostě nebaví tato témata. I když znám Estivillovu metodu, nebezpečí přílišného přeceňování separační úzkosti, kvalitu pastelek nebo výhody odděleného spaní, nechce se mi o tom kecat. Na návštěvě, kdy se má slavit... v obchodě u regálu s ovocem... v kavárně, kam to děcko přitáhla mezi kočky a ono tam lítá a tahá je za ocas a ona je naštvaná, když ji i s děckem vykážou ven a já se zastávám koček a ne jí.... a tak tím pádem už tyto přátele nemám.

Proto si můžeme pokecat s těmi druhými - nesnášenlivci konvencí a tradicí - o tom, co jak cítíme, skutečně otevřeně, a dle "normálních" lidí, až nějak extrémně.

Hodně kolem těchto zrození a vztahů vídáme model ONA JE V TOM?! SAKRA JÁ O TOM ALE NIC NEVÍM, NIC MI NEŘEKLA...
Prostě když holka vysadí antiko a on jí naštěká boudu, aniž by věděl...nebo že ona lže, že něco bere.

Jo, je nezodpovědný ji ojet na první dýze nebo bez ochrany, takže má počítat s tím, že ji zbocuhnout může, ale... proč mu to ona teda říká ?!
Kdo je pak na vině - on, že se logicky udělá, nebo ona, že mu to dovolila, i když věděla, že k TOMU dojde?

Tak mě napadlo, že by mělo existovat něco jako ... teď přemýšlím jak to nazvat, abyste zas nebyli pobouření.,..... ne právo se zříct, ale.... no, i když asi i jo.
Něco jako odmítnout budoucí podíl na živení toho plodu, o kterým nevěděl a kterého nechtěl. Prostě aby jeho otcem být nemusel.
Něco jako zákonnou podporu s tím nemuset být s někým svázanej děckem, který nemělo vzniknout.

Víte, kdyby to byla holka, asi by opět říkala to obligátní NÉ, JÁ SE TOHO TVOREČKA NEVZDÁM! ...ale věřte mi, že mladej kluk, no i zralej týpek, by to asi z velké většiny rád udělal. A ona by měla dostat nějaký trest za to, že to udělala záměrně. Je jedno, jestli mluvíme o teen párech, nebo o modelu VNADNÁ DVACÍTKA VS. BOHATÝ PADESÁTNÍK.
(hm třeba ...nedostat mateřskou a rodičák :) )

Lapat boháče pomocí zbouchnutí je totiž odvěkým trikem, a já se ptám: PROČ BY MĚLI OTCEM BÝT, KDYŽ NECHTĚJÍ?
Žena se taky může rozhodnout, jestli se o dítě postará, nebo si ho nechá, nebo ho někomu dá, nebo nechá péči o něj na někom cizím, třeba chůvě.... proč by o tom teda nemohl rozhodnout ten chlap?



Znamenalo by to osvobození od nutnosti platit alimenty v případě rozvodu i výživného na manželku. (Možná by ji beztak po čase nějak podporoval, ale v těch prvotních letech, kdy studuje, by mu to mohlo být odpuštěno bez nároku trestu).
Znamenalo by to zproštění jakési povinnosti vůči té ženě a tomu děcku. Když by nechtěl, nemohl by být trestaný za odmítnutí pomoci či zodpovědnosti.

Mluvíme o případech, kdy je to dítě překážkou a muž nemá vskutku dojem, že s ním chce svůj život spojit.
Prostě nemůžeš si nečekanný děcko dovolit, nechceš ho, byl to omyl, lhala ti...? fajn, rozmysli si to a nebudeš "obětí".

Lživýho, "jakože náhodnýho" zbouchnutí, mám okolo sebe dost a beru to od bab jako podraz... stejně jako když kluk ojede bezbrannou holku holku.
(Říkám bezvládnou, ne ožralou... ta si to zaslouží.)

Ono nejde jen o toho týpka, ono jde i o jeho rodiny nebo stávající přítelkyně, kterým tohle vypočítavý zbouchnutí ublíží.
Ať už je pravdivý nebo ne.



Takže závěrečná otázka:

Byl by to velkej problém, bylo by to týrání žen a dětí, bylo by to neetické, odsouzeníhodné?
..Nebo by to naopak napravilo tyhle chronický sebezbouchávačky, který chtějí těhotenstvím zničit něčí vztahy, chtějí nemuset jít dělat, chtějí se k někomu připoutat, zajistit si tím peníze nebo se nechat zbouchnout pro důvod mít už konečně děcko + sponzora?


 


Síla vůle: nevyžírejte svý mazlíčky!!

11. ledna 2017 v 18:23 | Tinushe |  TÉMATA TÝDNE
Začali dávat na Animlu pořad o tlustých zvířatech, které jejich majitelé neskutečně vykrmují.
Jmenuje se to FAT ANIMALS a smyslem je vyšetření na klinice a výsledný efekt s vážením. Bojují vždy tři případy a poté jdou po červeném koberci pro "vyhlášení vítěze".
Ten pořad je z UK, kde jsou tlustí lidé srovnatelní s Amíky.

Že tloustnou snad i vrabci na stromě je faktem, který už těžko něco zvrátí. Tlustí jsou všude, v každém věku, zvířata i lidi.
Že se vyžere člověk sám, je jeho věc.
Jenže tahle zvířata vykrmují celoživotně lidé.

Nejčastějšími slovy jsou:
..."když on na mě tak kouká těma očima .... copak mu můžu odmítnout?! "
..." on je nalezenc, tak jsem mu chtěla dát najevo lásku."
..."nevěděla jsem, že mu to škodí.!
...."dostával jídlo vždy, když si o něj řekl."


Lidé všeho věku vyjídají své miláčky tavenými sýry, pizzami, kaší se sýrem, sušenkami, dorty, tousty a všemožným různým LIDSKÝM svinstvem, který škodí i člověku, neřku li zvířeti.

Zvířata jsou pak koulemi, co se nepohnou ani na záchod - musí je mnohdy nosit a byl tam i pes, který měl na břiše potah, aby si nedřel bříško o zem. Byl to navíc jezevčík, takže měl ten pupek na krátkejch nožkách fakt až po zem .
Zhubnul díky tomu, že si ho vzala od staré bláznivé majitelky jiná paní a zahájila s ním hubnutí ... jenže po velkém úbytku měl taky nános vytahané kůže, kterou mu dala odříznout, a tak z něj byl nakonec štíhlej radostnej aktivní fešáák, kterej jasněže vyhrál.
Všimněte na levým obrázku těch očí ....
PŘED A PO.
Sluší mu to. Fešák žejo? :)
(na hrudníku mu jde krásně vidět ta jizva po odebrané kůži)


Černoch v katalogu z Lidlu: vyjádření proti se nepřijímá, sluníčkáři útočí

6. ledna 2017 v 15:37 | Tinushe |  REAGUJU NA ....
Je to pár dní, co jsem se od někoho dozvěděla kauzu, která otřásá republikou. Lidl použil do katalogu ČERNÉHO MODELA.


Poprvé jsem nechápala o čem mluví .... v reklamě žádný nebyl, letáky neprohlížím, protože se mi ty hadry nelíbí, on tam byl nějakej černoch...? Že cože?!
Tak mi poslal odkaz a já si následně pročetla diskuzi, a mám, jak jinak, vztek.
Jednak na Lidl, že se opovažuje tam dávat jako provokaci příslušníka rasy, která teď činí celé Evropě potíže, a jednak proto, že pokud člověk veřejně napíše, že to nechce, ihned ze svých nor vylezou sluníčka a ubijí ho svou najednou objevenou agresivitou, kterou vždy tolik odsuzovali.
Na oficiální stránce tak lítají sprostá slova jako někde na pavlači.
Divím se, že to pro moderní tutlající trend vedení Lidlu nenakázalo smazat a diskuzi nepovolit.... to by od nich přece člověk čekal.
Nic zlýho se proti NIM říct přece nesmí ....

Takže tu máme modela, který za nic nemůže. Rasu, která má i u nás žijící příslušníky, kteří žijí správně, a přesto jsou ohroženi všeobecným odmítáním, až nechutí občanů jen pro svou barvu nebo příslušnost.
Už se nerozlišuje.
To popouzí milovníky těchto ras, kteří vždy ihned vyrukují s trapnou obhajobou. Dokonce Lidlu tleskají a souhlasí.

Tady je jeden příspěvek s vulgaritou rozezleného obránce vlastní země... to ošklivé slovo tam nemuselo být, ale na druhou stranu - bije se za nás, tak proč do ní jít s vulgaritami zastánců "druhé strany"?





Jo, zadupat autorku s Hitlerovskou kočkou na profilovce do země a ač jsme mírumilovní, bylo by nejlepší jí vyhrožovat třeba tím upálením, protože jsi, ty krávo, čarodějnice, protože to všichni píšou, takže se přidáme pro získání lajků, he he, to je prča, černoch přece není žádným problémem. Problémem jsi ty, tvůj OTEVŘENÝ NÁZOR.
Takový se totiž ŘÍKAT NESMÍ.

Objeví se i kočičky, který ihned přispějí se svou znalostí té rasy a s tím, jak moc je milují a jak jsou vlastně oni lepší než my sami.


Okázale se fotit s ocejchovanou rasou jen proto, abych všem vytřela zrak, že jsem součástí fcb skupinky o přátelích arabů, muslimů a černochů, je to nejdebilnější, co může být.
Je to trapný, i když chápu její záměr.
Chtěla tím říct, že zrovna ONI potíže nedělají. To je možné a neupírám jim právo na život zde v míru.. ale ať ona nestaví je nad svoji vlastní rasu.
Také ale ohrozila jak samu sebe, tak je. Nemohla by se divit, kdyby jednou dostala po hubě za tuhle propagaci jak ona, tak třeba i její rodinka.
A jak by ta k tomu přišla že?
Takže přesnej příklad toho, jak sluníčka neuvažují a spíš ještě těm milovaným uškodí.

Lidi se tou fotkou zjančili a teď jsou na stránkách Lidlu trapně povzneseni nad rasismem v každé větě i u nesouvisejícího příspěvku, třeba jako tady.


V Německu si všimli této naší globální "hnusné reakce" a vyjídřili se v mnohých médiích. Jeden z reportérů se vyjádřil, že by v českém (= Evropském) letáku čekal bílého modela a že je nevhodné tam strkat multikulti názory a propagandy.
Také německý národ se reakci nediví, protože ji cítí stejně.

Otázkou, která má pálit nejvíc, tím pádem je to, jak je možné, že NĚMECKÝ koncern vyrukuje tady s tím chvíli poté, co na něj, byť jinou rasou, byl spáchán atentát. Ještě před chvílí smutnil ...a teď dá celé Evropě ránu v podobě provokačního výkřiku "VŠAK OSTATNÍ RASY NÁM NEVADÍ!" ?

Německo je o to větší záhadou, protože před několika lety k rasismu ke všemu, co nebylo árijské, přímo vybízelo a to, co bylo jiné, likvidovalo.... a teď se toho zastává? Zvláštní!
...Pokud to udělá tahle firma, jakou šanci na prosazení jakési čistoty může mít jedinec, který chce bezpečí..? jasněže žádnou, a o tom to celý je.

Že budou odevšud koukat propagandy s tím, že je vše vlastně ok.
A toho se bojím nejvíc.
Že lidé po takových masážích tento názor skutečně přijmou a jako ovce se nechají ohrožovat problematickými jedinci.
Protože RASISMUS JE ZLO, tak ho nedělejme ... ani v případě, že ho druzí dělají nám žejo.

(jaká je situace teď v USA? Stejná. Černoši napadají bílé, protože je u koryta jejich hlavní odpůrce Trump. Proti tomuhle hodlá celé USA taky mlčet...? )

P.S. Jsou Tři králové, kde chodí i "ten černej vzadu". Má to i druhou, otevřeně diskutovanou stranu. Odteď už se na to lidé budou dívat jinak, už nikdy to nebudou jen symboličtí koledníčci, prosící za jiné.
Odteď bude pro jisté skupiny ostudou toho černýho byť jen ztvárnit.


EDITACE: prosím vás... je to ani ne týden, co jsem to psala, a už je tu humbuk a obviňovačky, až ataky. Že jsem bblá, kráva a jiné? To mě ani tak neštve, jako spíš fakt, že se to, jak koukám, hromadně nepochopilo.

Je to článek o sluníčkářích, ne o chuti navážet se do jiných ras nebo o tom, že já jsem fašoun jako kráva a nic než bílou neuznávám.

Slova o tom, že je zajímavé porovnávat Německo tehdy a dnes - fašistické čistky vs. dnešní Merkelovská snaha odčinit to a přijmout kde koho bez prověrek, a pak se divit, že ti, kterým jsme chtěli pomoci, nás sami vybíjejí, jsou porovnávací s ohledem na tehdy a dnes. Neříkám tam, že mě štve, že se už doby Hitlera neopakují nebo něco podobnýho, co jste z toho udělali vy.

O tom, že se okázale začalo DMko a jiné firmy objevovat s ještě více "černou" tématikou - černoška v nicneříkající reklamě beze smyslu, kde hovoří o tom, že je máma a má rodinu, nebo Alza či jistá značka alkoholu, a že je to trapné, asi nemusíme mluvit, že?


Za to, že vy nechápete co chci říct tím, že spojím útok na Berlínských trzích s odlišnou rasou, nemůžu já žejo...
Takže si všichni vezmeme k srdci heslo dne, jež zní HLAVNĚ SE Z TOHO NEPOSRAT, ne?

Sluníčka mají mít svůj názor, vy ho máte mít, tak proto ho mám i já.

Máte odteď k dispozici možnost Zpráva autorce, abyste mě mohli slovně zbít i soukromě.

Zdrávi ostávali. ( pokud teda víte co to znamená, dětičky).

( už jste byli od té doby v Lidlech? prý tam mívají při ranní otevíračce, kdy je doba důchodcovských ataků, kolem 10ti lidí ! )

DĚKUJI TÝMU BLOGu, ŽE JSEM BYLA VYBRÁNA NA TITULKU.
Věřila jsem, že s tak hrůzným názorem tam nebudu, a vida, jsem tu..díky moc.
Je dobře, že nejste sluníčkově zaměření, ale že dáváte šanci i pohledu z druhé strany.

Život s tinnitem: slyšíš, co slyším já ? aneb asi zešílím

3. ledna 2017 v 15:49 | Tinushe |  TAK NĚJAK JÁ
Pískání, hučení, šeptání, vrzání, praskání, siréna, alarm,vysoký pištění na hranici slyšitelnosti. Ve dne, v noci, při aktivitě, při odpočinku.
Pocit, že máte někoho v hlavě, kdo vám za rameny šeptá. Hučí to, plíží se to, plyne to jak slizkej had. Dotýká se to uší venku i uvnitř a jde to až do středu hlavy. Někdy mám pocit, že mi vzduch u uší musí vibrovat tím chvěním vysokých tonů.
Že o každej vidí. Že vidí, co já slyším. A já doufám, že oni to slyší taky.

Tuhle mi to udělalo především na levým uchu. Svištění a jakýsi vysoký ííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííí.
Pomaličku, až to zesílilo....jen na jedné straně. Na tu v tu chvíli normálně téměř neslyšíte, takže štěstí, že máte druhý ucho nezasažený.

Třepu hlavou, mačkám si laloky, tisknu si dlaně a pouštím je. Šťářu se tam, vrtím se v předklonu, piju, pukám si nos. Smrkám.
NIC
Já chcípnu.
Nechci to slyšet hlavně když si lehnu. Slyšet si tep je normální.

Slyšet infrajekot nebo něčí našeptávačky ( a pozor - o výšce připomínající různá pohlaví - alty i barytony, takže mi šeptá nějakej kluk i holka zaráz !!!) je prostě neúnosssssssssný, Neutečeš tomu, přikrytím hlavy to nezmizíš.
Prostě TRPÍŠ, dokud to samo neodejde a neodstěhuje se to srát někoho jinýho.
Je to hnus, kterej určitě znáte všichni.
Může to způsobit zánět, nitrolebeční tlak, cévy v hlavě, zhuštěná nebo naopak zředěná krev. V podstatě, pokud nemáte zánět uší, to NIC NENÍ.
Jenže je to hrozná pruda. Především pro toho, kdo to má velmi často a dlouho. Nejde to totiž tlumit práškama a člověk se může chtít i zabít.

Když si na to najdete diskuze, lidé píší, že buď zešílí, nebo se to naučí neslyšet. Ano, někdy to jde, ale někdy taky ne.

Myslím, že to má na svědomí systém HAARP. Alespoň u mě. Dějí se mi totiž i jiný "zářícími věcmi způsobený" věci. Já totiž věřím na to, že jsme určitý přijímače a že někde někdo vysílá škidlivý vlny.. proč by ne? Je to určitá zbraň, kterou nevidíš, nemůžeš před ní utéct, nezabiješ ji ... kterou zachytí určité přístroje, ale nikdo ti to neřekne, páč by byl za magora žejo.
Bacha, já na něj vážně věřím.

Později vám totiž popíšu další tělesnou záhadnou věc, která se mi v posteli stala. Taky to zabíjelo. Taky do mě někdo něco vysílal.
A taky na to lékaři nemaj globálně vysvětlení.
Zažila jsem totiž při pátrání mnoho dobrodružství a smíchu...jenže jsem se pak bála jít spát, že to zase přijde.
Přišlo.

P.S. vlivem tohoto obrázku mě napadlo: což kdybych si do ucha strčila česnek...?



Jak jsem čelila náctiletým transkám

31. prosince 2016 v 15:45 | Tinushe |  TRENDY, KTERÝM NEHOLDUJI
Můžu otevřeně říct, že ač netoužím po změně těla, taky se uvnitř cítím jako chlap. Nejsem nakonec taky transka..?!
Nemusím typicky ženský věci, i když někdy jsem ženská velmi, především logikou a (ne)zručností.
Mohla bych tedy dost reálně někomu připadat jako človíček uvězněnej nešťastně ve svým těle.
Prostě přitahuju lesby, nebo ty, co nemají jasno, čím vlastně jsou.

Před pár lety jsem poznala jednoho týpka, nic moc ...Prostě tlustší kluk s piercingama. Po čase mi řekl ( nebo řekla ?!), že je "transka"
Že pohlavím je pořád holka, ale že jí hormony udělaly jen růst vousů. Občanku měla taky na holku, takže to byla NIKOLA s krátkýma vlasama, fousama a ženským hláskem.
Počátky byly takový .. mil�%B

REAKCE NA: srdceryvný články, co mají dojímat - nelžete trochu ?

27. prosince 2016 v 14:01 | Tinushe

Mushroom mi dala zajímavý podnět k prohlédnutí.
Všimla si totiž, že je tu trendem vypisovat kdejaký niterný věcičky, který se tu pak prodávají výměnou za megak omentíky a návštěvy.
Mně osobně je číslo jedno, protože se mi stále zobrazuje nula, i když tu někdo prokazatelně byl - Stando oprav to už !!! :)
Ráda dostanu koment, asi jako každej, ale že bych sem psala něco o třeba autonehodě, špatné zdr. prognoze, rakovině nebo násilí od partnera, tak to jakože ne.

Mládí je depkoidní proto, že to žádá doba a trend. Pokud se vám skutečně něco stane - říkám SKUTEČNĚ, ne že vám mamka lípne pohlavek za neuklizenej pokoj, nemyslím, že by někdo měl chuť to tu představovat světu, byť anonymně.
jako jo, pro ty komenty asi jo, ale já myslím ten skutwečnej záíměr.
Hele já třeba píšu svý low zážitky, nebo realitu, která není srdíčková, ale prostě má.
Říká se tomu dnes deníček nebo tak nějak, ale prostě píšu s tím, co kdybych tím někoho oslovila. Ale že bych seděla, sjížděla blogy s temnýma fikcema a vymýšlela tu svou, tak to jakože ne.

Protože mě může klepnout, když vidím na úvodce nabídku na nějakej pubertální výkřik alá CHCI SE ZABÍÍÍÍÍÍÍÍÍT !!! nebo to znásilnění apod.
Jsi nevyrovnanej parchant, nudíš se a potřebuješ pozornost, a tak volíš tvrdej nátlak na srdíčka druhých, i když máš problém jít na injekci ?! fajn, buď a zkoušej to na druhý, ale já tu otevřeně říkám, že mě to nezajímá a hlavně TOMU NEVĚŘÍM.
Docela to nesnáším, já bych tyhle typy vzala, pořádně s něma zatřepala a poslala je někam do kamenolomu, aby je tyhle znuděnosti přešly.

Když tu způsobilo haló, když se jedna zabila, lidičkové šíleli. Bylo nutnou slušností se nad tím zhrouceně bavit s druhými, vyjadřovat soustrast na blogu, kam už ona nikdy nenapíše - něco stejně kreténskýho jako psát RIPka na facebook člověka, kterej zemřel - k čemu to, že? No a běda, když se našel někdo, kdo do toho rýpl s tím, že ho to nezajímá a že se z toho nepos....

Sebevražedný choutky mladých se berou jako něco alarmujícího, něco, kdy je potřeba vším švihnout, přiběhnout a CHUDÁKA trpícího puboška jít okamžitě pochovat a uklidnit ho, že ten rozchod nevadí, že ty známky budou lepší a že tvrdej zážitek v podobě školního postrkování ( teď nemám na mysli život ohrožující šikanu) se zlepší.
Společnost šílí vůči všemu, co se týká děcek. Jenže víte co? Oni jsou už od mala pěkní vychcoši. Prostě něco nevyjde a už bééééé, pomožte mi, dělejte něco misto měěěěěěě .
Prostě ufňukaný generace trotlů neschopných se s ničím vyrovnat nebo umět něco řešit.

takže víte co? Možná máte desítky komentů a reakcí a já ne, jenže stejně jako v podobě Bíbra vám NEZÁVIDÍM.
Jste totiž jen malí, hloupí a prokouknutelní.
Takže si na vašich bolístkách, který hrajete a lžete, smlsnu.

I kdyby vás ten příťa opravdu ojel ve chvíli, kdy se vám zrovna nechtělo, protože měla 1D záznam koncertu, tak to logicky znásilnění není žejo... pokud vám to skutečně otec dělal, někam s tím jděte. Komentíky tady u článku vám nemají jak pomoct.
Takže ano, jsem svině, jak název vypovídá, která nevěří a nezajímá ji to.

(kdybych byla mladší a kamarádka mi něco takovýho řekla, neuvěřím taky. Na oznámení o zabití nelze než zareagovat s rýpavým VÁÁÁŽNĚ?..A JAK, ZASE TRAPNĚ ŽILETKOU ?! ...)

Potrat: Když bych se rozhodla jinak, jsem otrokem ženské role

26. prosince 2016 v 14:37 | Tinushe |  ŽENSKÁ ÚLOHA
KDYBYCH SE ROZHODLA JINAK, TAK ....

bych byla v prdeli.
Otročila bych, a to celej život.
Možná s někým, možná sama.
Možná s pomocí, možná bez.
Možná těžce, možná lehce.
Ale pořád by to bylo navždy.
A to mě právě děsí.

Kvůli dvěma vteřinám pro jeho potěšení a úplné vychutnání výstřiku do boudy bych byla naštěkaná. Potrestalo by to mé tělo, mou psychiku i mé tělo.

Za jedno dovolení bych pykala. Ne on, ale já ...a to, pokud jsem normální, a jakože já moc nejsem, ale v tomhle jsem, samozřejmě nemůžu dovolit.

Takže jsem s obrovskými díky využila té nádherné možnosti mít potrat a zachránit život nejen mně a jemu, jakožto i rodičům, ale i tomu děcku.
Nemělo by good life, když bych na něj pohlížela jako na selhání, chybu, že důvodem jeho zplození byl jeho výstřik a jeho zrození moje blbost nechat si ho.

Mít mimino, když na něj nemám věk, prostory ani nepníze, odsuzuju a tvrdě popírám, ale nejsem taková svině, abych peklo dobrovolně připravila špatně zplozenýmu tvorovi.
I když na druhou stranu by to mohl být dárek těm, kteří svý mít nemůžou ... jenže kdyby za to aspoň byly nějaký love žejo.

Prostě tím chci říct, že jsem vděčná, že je tu tahle, byť placená, možnost a že nejsme třeba vedle v Polakia, kde je to zakázaný. Že je to vnímaný jako zlo vražda a tyranie, jenže ona je to šance. Nejen po znásilnění, ale i když je blbej vztah, nebo si to prostě rozmyslíte. Máme právo na to nechtít výsledek jewdnoho výstřiku, jen to zatím sluníčkáři nechtějí chápat.
Jenže jednoho dne, když budou útulky pro tyhle "záchranně zrozené" , poznají, že když na výchovu nejsou především prachy, tak že to prostě nejde.
NEJDE.

A to vyřiďte všem kamarádkám, který jsou naštěkaný.
Aby si to rozmyslely a požádali někoho, kdo by jim to mohl zaplatit, o možnost toto podstoupit, a aby za tu možnost byly rády.
Já ráda jsem.
A nelituju.

(Na druhou stranu je potrat výdělečnou odporností.
víte, že se potratama dá pěkně vydělat? V Číně se potraty do 6. měsíce, vyvinutý holčičky, utrácejí záměrně, protože se dávají do bister a užívají se v polévce jako "lék" pro lepší potenci?
Chápete? Zabitej život vzniklej tím, co ten plod má povzbudit a podpořit - sex, příjemnej pro chlapa...
Tohle už hnus je. )

(P.S. - já nejsem roztahnožka, která se nechá napustit a jde si v pohodě nechat vyškrábnout, ale ochrana prostě selhává.
A největší paradox? ... že bez ní se to nestalo nikdy, takže jsem si ověřila, že přerušovaná, je li ten chlap zkušenej, funguje ) :)





Noční můry: co když je to pravda ?!

19. prosince 2016 v 16:24 | Tinushe |  TÉMATA TÝDNE
Spánek.
Snění.
Odpočinek pro tělo i mysl.
Chvíle, kdy se začnou za zavřenýma očima dít příběhy, jichž jsme součástí.
Po probuzení zmizí, ale my cítíme, že to pořád je.
Jak můžeme cítit něco, co ve skutečnosti nezažíváme?


Měla jsem asi tříleté období, kdy jsem si psala sny. Pamatuji se je ještě dodnes. Je to skvělý ukazatel nejen pocitů a nočních zážitků, ale taky osa toho, co se stalo i v reálu.

Děsily mě celou dobu vidiny nutnosti úniku. Od lidí nebo z míst. Nutnost zmizet, přemístit se, uletět.
Říká se, že když ovládáte sen, jste v lucidu, nebo astrálu.
Že to prostě žijete.
Nehmotně, ale jste to vy.
(znáte to?)

Vždycky mi nešlo vzlétnout. Po pár snech jsem ale zjistila, že s větší nebo menší námahou to jde. Že uniknu. Byla to má vítězství, po kterých přišla za pár dní zase marná snaha a tak pořád dokola.

Byla jsem v místech, která znám a kterými chodím, ale byla pozměněná a já se tam cítila líp než v reálu.
(znáte to?)

Byla jsem v Olomouci na jednom z těch náměstí. Na tom, na kterým jsem nebyla v reálu. Proto bylo nanejvýš divný, že jsem jím šla, bylo dlážděný těma kočičákama a provázel mě tama kluk. Někam mě vedl. Poté pocit, že se mi to zdálo víckrát a že právě proto už vím kudy jít.
(znáte to?)

V kostce se tím ale snažím říct, že se po těch 2-3 letech stalo, že prostě propukla jistá nemoc, která je neléčitelná a jsem závislá na práškách a že poté, co se to stalo, se mi ty sny už nezdály a nepamatuju si je.
Ty drobný si zase píšu, ale už z nich v podstatě nemám ten POCIT. Pocit toho, že to žiju.
O snech jako budoucích faktů se toho ví hodně, proto mě věci příští nedávají spát.

Jediný co teď mám je, že na mě něco útočí a táhne mě to za nohy z postele, nebo zezadu s rukou na ústech mě to táhne bytem. Sklání se to naed mnou, je to ve tmě pokoje, kam nevidím, ale zahledím se tam a vím, že tam je.
(znáte to?)
Nikdy nevidím postavu nebo pohlaví. Je to silná TA tvář. Mlžná nebo temně černá. Útočí na mě v pokoji.

Co se mi to snaží říct...? Je to náznak nebo příprava na tělesnej atak od někoho hmotnýho, nebo to je psychická budoucí ....odkloněnost nebo třeba prostě změna myšlení...? Vzhledem k tomu, že je to silnější než já, nepřeperu to, sáhne to ze mě tu peřinu jak nic a tahne mě to silou, tak ... to bude silný protivník. Docela se toho obávám.

Něco na mě někde číhá a že se něco dřív nebo později stane, je PRAVDA.
Bojím se už teď.
(....možná to jsou ale jen převedeně ztělesněný reality toho, že se mi to zase po +- 2 letech zhoršilo ( ta nemoc a příznaky) a že mě to "stahuje" ve svobodě a víře, že už se to nebude opakovat...nevím. )




jedna dvě, jedna dvě,
noční můra pro vás jde ....

Kam dál