Spolužáci v dospělosti: pořád stejní kreténi, nebo cizí lidé?

29. září 2017 v 16:10 | Tinushe |  SPOLEČENSKÁ CHÁTRA
Byl tu článek tejdne ohledně nestálosti kamarádek a o tom, co vše se jako přítel tváří.
Jak se dobro neoplácí a jak se půjčené nevrací.
Mě při tom čtení napadlo něco jinýho, co mám zas já : spolužáci jako děcka vs. dospělí.

Kretény měl ve třídě každej. Když to byli i osobní šikanéři, tak to potěšilo dvojnásob.

Taky takový znám. Srala jsem je svou nevtíravostí, mírností, nikam jsem se necpala, nikomu se nepchala do řiti a i přesto si mě v tom davu vždycky někdo vyhlídnul. Jednou mi i jedna cigoša na základce mi řekla ( my byli v sedmé a jí už přetáhlo patnáct, už měla končit), že mě nemá ráda. Což bylo zajímavé, protože se stejně tichou holkou jsem se bavila, a ta jí nevadila. :)

Prostě jsem srala hodně lidí.
Neměla jsem doma potíže, tak mi ubližovali ti rozvrácení. Nežili jsme sockoidně, a tak to sralo socky.
Rodiče se o mě starali, a tak se o mě postarala kráva, která žila v hnojníku na vystrkově a rodiče na ni srali.
Klukovi, kterýmu po rozvodu musela odejít máma a jehož fotr si do hnízda nasral mladou babu, jež okamžitě zabřezla, a tak byl kluk odsunutej stranou, byl strašně bolavej a proto kopal kolem sebe, tedy do mě i ostatních.

Co s tím kdo udělal ? No nikdo nic žejo, však víme... No, ale "přežila" jsem.
Zůstala ve mně ale ta děcka jako tihle náctiletí kreténi plní posměšků, lží, ataků a podrazů.

Pak přišla dospělost a během času se z nich stávali kromě studentů vážných oborů a pracovníků i rodiče. Mnoho z nich děcka má, já jsem takovej jakože ....divnej úkaz, protože je nemám a netajím se s tím. Nemám tedy tím pádem po letech ani toto společný, nemáme na co navázat.

Když je vidím s těma děckama, tak si říkám jací jsou. Už to z nich vyšlo? Jací by byli, kdybychom pokecali....jakože nic, už jsme ženy a muži, tak se pobavme zrale, nebo by se mi vysmáli a i nadále mne nazývali tou přezdívkou jako tehdá?
Jsou dobří ke svému okruhu přicmrndávačů, pořád ke mně cítí jakousi osobní hnusotu, která pramení z těžko říct čeho?
Pořád mě mají v palici jako nenáviděnej terč, kterýmu hodlaj cosi závidět i v dospělosti? Neodhodlala jsem se zjistit to. Čuměj jako vrazi když se někde potkáme, a tak jsou pro mě pořád těmi kretény.

Je zvláštní, máte-li být ošetřeni v nemocnici někým, kdo neváhal vás v nácti urážet a ztěžovat vám každou minutu.
Je to popravdě hnus. Asi bych se raději z tý jemocnice odplížila po čtyřech, než nechat ji, aby mě viděla, jak při nemoci vypadám nebo co mi je :)

Ono už úplně stačí, ošetřuje - li vás třeba holka mladší než vy, která s váma jezdila do školy, znáte se, a ona vám najednou VYKÁ. To znamená, že vše, co bylo, je zapomenuto. To je zas opak těch vztahů - děláme, jakože nic.
Takže si ve finále říkám, jestli na to co bylo mám zapomenout, nebo je vnímat jako kretény prořád, nebo přijmout fakt, že někteří dělají, že se neznáme a máme si vykat.

Největší trapas ?
Když vám holka ( pardon, ŽENA), se kterou jste hlídali sousedovic kluka, u pokladny řekne CHCETE SÁČEK ? a vy odpovíte ALE JO, DEJ MI HO.....ty pohledy pak hovoří o tom, že ten největší kretén jste tam vy :))))))))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Chii Chii | Web | 30. září 2017 v 15:19 | Reagovat

Je fajn, že si člověk dokáže zpětně uvědomit, co je k tomu chování vedlo, ale třeba já ještě nejsem na té úrovni, abych jim to nezazlívala.

Vykají mi už dvě prodavačky a jsem za to ráda, nemám tušení, co bych si počala, kdyby si u té kasy chtěly začít povídat. :D

Ale upřímně potkávat dva lidi, kteří mě vyloženě šikanovali (fyzicky), a dělat, že o nic nejde, to je vážně těžký. Nevím, jestli mám mít radost, že je z toho jednoho plešatá násoska, která posedává v hospodách a na benzínkách, ale stejně mám chuť ho při každém setkání kopnout do hlavy.

Pro mě asi kretény taky zůstávají. A já pro ně. ;-)

2 Hrobárova Dcéra Hrobárova Dcéra | Web | 5. října 2017 v 0:26 | Reagovat

Po takom článku som šťastná, že som zrušila FB a nie som v kontakte s nikým zo školy. Tí ľudia ma nikdy nezaujímali a ja som ich dráždila tým, že som ich názory a reči mala na saláme a myslela si svoje. Vždy som vytŕčala z davu a ani za boha nepasovala medzi spolužiakov. proste iný živočíšny druh
:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama